David Majda
Evoluce
Řekne-li se evoluce, vybaví se asi každému jméno Charles Darwin a slova "přirozený výběr". Ten spočívá v tom, že přežívají jen ti jedinci z dané populace, kteří jsou dostatečně přizpůsobeni okolnímu prostředí v dané době. Ostatní mají prostě smůlu a umírají. Existuje dokonce termín fitness function, což je jakýsi koeficient vyjadřující schopnost přežití daného organismu v daném prostředí. Čím vyšší má hodnotu, tím víc jedinců přežije. Darwin přišel ve své době s geniální myšlenkou, ale netušil (a ani tušit nemohl), že teorie evoluce neplatí jenom na živé organismy, ale i na jiné objekty - stroje.
Stroje jsou člověkem vyráběny poměrně dlouhou dobu a platí pro ně totéž, co pro živé organismy - vyrábí se jen ty, které jsou potřebné, dostatečně efektivní, jsou schopné v dané době obhájit svou existenci svou užitečností a svou schopností uplatnit se ve světě lidí (obdoba fitness function). Stroje se také přizpůsobují - v Africe nepojedete přes Saharu Škodovkou, ale použijete minimálně jeep, který je ale zase úplně na nic při závodech F1. Kdykoliv se najde stroj, který dokáže vykonávat nějakou práci efektivněji a lépe, než předchozí, je starý okamžitě zatlačen do pozadí a vyrábí se už jen stroj nový. Příkladem může být náhrada parního stroje benzínovým motorem.
Zajímavé je, že evoluce časem dospěla na obou stranách (živé organismy a stroje) ke stejnému principu - univerzalitě. Tento princip maximální všestrannosti a přizpůsobivosti mnoha různým účelům reprezentuje druh Homo Sapiens na straně přírody a počítač na straně strojů. Ač se to možná nezdá, máme toho s počítači hodně společného.
Ani jeden není například schopen vykonat příliš fyzické práce (takový stroj-buldozer nebo živočich-slon toho určitě udělá mnohem víc), oba jsou však schopni jiné příslušníky své větve vývoje řídit (počítač třeba roboty v montážní hale, člověk si pro změnu ochočil zvířata nebo jiné člověky).
U počítače ani člověka není využita jeho kapacita na 100 %. Pokud vím, u člověka se udává, že využívá svůj mozek z 8-30 %, u počítače je využití jeho procesoru při běžné činnosti (třeba psaní této úvahy) ještě nižší.
Oba jsou také hned po narození (resp. smontování) poměrně neschopní a bezbranní; aby k něčemu byli, musíte jim zprostředkovat aspoň základní znalosti a vzdělání (resp. software).
Zdánlivě jsou počítač i člověk na vrcholu vývojového stromu. Mě ale napadá ještě jedna, vyšší forma. Což takhle obojí nějakým způsobem spojit dohromady? Vzniklé "něco" by stálo na opravdovém vrcholu celého vývojového řetězce (viz obrázek) a získalo by dědictví dlouhé evoluce ve světě strojů i organismů. To by mohl být opravdový vrchol evoluce.
Dosáhnem ho někdy?