David Majda

F-29 Retaliator

Myšlenka, o které hře psát do tohoto čísla, měla docela zajímavý vývoj. Nejdřív jsem chtěl psát o trochu jiném leteckém simulátoru, F-15 Strike Eagle, jenže jsem ho nenašel na žádné z disket v mé krabici, ve které uchovávám své staré hry. Nevadí, říkal jsem si a rozhodl jsem se napsat něco o hře Lemmings. Disketu jsem našel, hru nahrál a rozbalil, ale ouha - nefungovala. Za žádnou cenu jsem ji na svém počítači nemohl rozběhat. Nakonec jsem rezignoval a vylovil jsem místo toho disketu s F-29. Hru jsem v pořádku přemístil na disk a rozběhnul, a tak se o ní můžu trochu rozepsat.

"Retaly", jak jsem hru kdysi nazýval, vydala v roce 1991 firma Ocean Software. Jde v podstatě o simulátor letadel v blízké budoucnosti. Po úvodní proceduře "odenterování" několika úvodních obrázků a napsání svého jména se dostáváte do hlavního herního menu. První, co můžete udělat, je vybrat si na jakém stroji poletíte. Máte dvě možnosti: F-22 a F-29. Oba dva jsou testovací letouny americké armády. Rozdíly mezi nimi jsou minimální, ale vždycky jsem měl (nevím proč) radši "dvaadvacítku". Pak si vybíráte oblast, kde budete létat. Možnosti jsou tentokrát čtyři: testovací území v pouštích severní Ameriky, mise kdesi v Pacifiku, bojiště na blízkém východě a nakonec konflikt ve střední Evropě. První volba je vhodná pro začátečníky, poněvadž létáte jen cvičné mise, ostatní jsou už "naostro". Pro zvolené letadlo si můžete vybrat ještě výzbroj a pak už hrr do boje!

Ve hře jsou dva módy letu. První jsou klasické mise - alias "kampaň". Prostě dostáváte rozmanité úkoly a po jejich zdárném splnění se vám odkrývají další. Samozřejmě časem narůstá obtížnost a také čas nutný ke splnění mise. Musím se přiznat, že ani přes usilovné pokusy před několika (čtyřmi, pěti..?) lety se mi nepodařilo dohrát ani jednu sadu misí až úplně do konce.

Druhým módem je Zulu Alert. Na vaší základnu prostě zaútočilo obrovské množství nepřátel a vy jste pilot jediného zbylého letadla a musíte všechny nepřátele smazat z oblohy. Není to vůbec lehký úkol. Prostě se objevíte v letadle nad základnou a okamžitě začnou pípat všechny kontrolky, které hlásí zaměření a rakety letící na vás. Je docela umění přežít v téhle vřavě víc než několik desítek vteřin. Po několika pokusech (či desítkách pokusů - podle zručnosti) se však situace obrátí a vy začínáte sestřelovat soupeře, až se vám to jednou povede u všech a ve vašem nitru se rozhostí sladký pocit vítězství. Věřte mi, že po zkušenostech se Zulu Alertem vám pak mise typu "sestřelte tři letadla letící tam a tam" budou připadat akorát k pousmání...

Let samotný je docela dobře vypracovaný s ohledem na dobu, kdy byla hra vydaná. Letadlo ovládáte jen pár tlačítky, žádné přepínání x kontrolek před startem se nekoná. Zato je ale pekelně těžké naučit se přistávat, i když - zvládnout se to dá. Grafika je vektorová, jako u většiny tehdejších 3D her. Zvuky ani nemá cenu zmiňovat, PC Speaker je maximum.

Jak už bylo napsáno o kus výše, mise jsou poměrně rozmanité. Ničíte tanky, letadla, budovy, v pacifické oblasti dokonce letadlové lodi a ponorky (to se opravdu u moc leteckých simulátorů nevidí). Jedinou nevýhodou je, že před misí není nikde napsáno, co je její náplní. Prostě nevíte, co máte za úkol zničit. Vede to pak k tomu, že celí bezradní přelétáte nad bojištěm sem tam, ničíte všechno možné a nadáváte, protože hlášení Well done commander - return to base, ohlašující zdárné splnění mise, stále ne a ne se objevit.

Docela pestrý je výběr zbraní - od kanónu přes různé typy naváděných raket (typu vzduch-země nebo vzduch-vzduch) a pum až ke speciálním obraným raketám, které se odpalují dozadu (!). Přiznám se, že jednou z mých oblíbených činností v této hře bylo vzít kanón, klesnout na 100 stop (asi 30 m) a trefovat se do stromečků rozsetých podél silnice. Když jsem se netrefil, tak jsem do stromu prostě naboural a bylo po zábavě.

F-29 Retaliator patřil mezi první hry, které podporovaly multiplayer dvou hráčů pomocí COM kabelu. Bohužel jsem neměl možnost si multiplayer vyzkoušet (nemám doma dva počítače - překvapivě), ale z toho, co jsem zaslechl a četl z různých zdrojů, to je prý ještě o třídu lepší, než hra proti počítači (tak je to asi u každé hry).

Závěrem můžu říct jedno: "Retaly" byly na svou dobu špičková hra a to jako zpracováním, tak hratelností. Měl jsem je (a dosud mám) rád a ač už jim dnes neholduju, zůstávají v mé paměti zapsány nesmazatelným písmem.