David Majda
Vlak
Jednou ve škole ke mě přišel David Cesar, byl jak se říká vysmátý a povídal: "Jestlipak víš, proč vlak kodrcá?" "No... protože nejsou rovný koleje, jsou mezi nima mezery..." snažil jsem se vyjmenovávat příčiny. "Blbost!" přerušil mě, "to má svý matematický zdůvodnění. Na čem jede vlak?" "No přece na kolech." "A jak se spočítá obsah kola, no?" "Pí er na druhou." "No vidíš, a jsme u toho. Pí je konstanta, tak jí můžem vyškrtnout, zbyde er na druhou a to je přece obsah čtverce. Už je ti to jasný? Vlak kodrcá, protože ve skutečnosti jezdí na čtverečkách!"
Na příhodu popsanou v předchozím odstavci jsem
si vzpomněl, když jsem přemýšlel, jak začít svůj příspěvek
do "klasické" rubriky, pojednávající tentokrát o hře
Vlak. Tuhle hru jsem poznal kdysi dávno, nějaký čas jsem ji
hrál, a pak odplula z mého harddisku stejně snadno, jako na něj
připlula. Ovšem nedávno (když jsem o den otevřených dveří
počátkem ledna hlídal učebnu výpočetky) se rozhodla hra ke
mě navrátit, a to skrze disk H:, adresář FREE\VLAK na školní
síti. Tam jsem ji totiž onoho dne znovuobjevil, chvíli si ji
zahrál (pšt!), pak jsem ji vypnul a nahrál na disketu. A námět
na psaní do Naryany byl tu.
Princip hry je úplně jednoduchý. Máte vláček, sestavený z lokomotivy a vagónků. S ním se pohybujete po čtvercových políčkách. Pokud vjedete do políčka s nějakým objektem (jablíčko, diamat,...), přidá se k vlaku jeden vagónek a objekt se do něj "naloží". Když takhle "vysbíráte" všechny objekty v kole a vláček naroste do patřičné délky, otevře se brána a tou můžete projet do kola následujícího. Doufám, že je jasné, že nesmíte narazit do zdí nebo do "ocasu" svého vláčku - v tom okamžiku ze v vaší lokomotivy jen zakouří a můžete hrát kolo znovu. Pokud se domníváte, že je vám princip hry trochu povědomý, milerád vám připomenu obdobnou hru Nibbles, dodávanou jako ukázka k programovacímu jazyku QBasic. Pokud se nemýlím, velice podobná hra se dala také hrát na slavných gameboyích Tetris.
Prvních pár kol Vlaku je docela jednoduchých, ovšem v dalších přibývají různé nástrahy (rozuměj zdi na nejnevhodnějších místech) a také roste počet objektů, takže je docela umění se do sebe "nezamotat". Při ukončení každého kola se vám vypíše na obrazovku jeho heslo, pomocí nějž se do něj můžete kdykoli znovu dostat. To je užitečné hlavně v případě, že nemáte čas a nemůžete hru dohrát "na jeden zátah".
Jednou z věcí, kterou na téhle hře
obdivuju, je její velikost (resp. malost). Celá je totiž tvořená
jediným souborem VLAK.COM, který má velikost 13 154 bajtů (!).
Do něho je napěchován celý herní engine, grafika i data
levelů. Nevím, v jakém jazyce je hra napsána, ale tipoval
bych to na hodně "hutný" assembler...
Obligátní položky grafika a zvuky mají u této hry taktéž velice obligátní hodnoty: EGA a PC Speaker. Díky tomu je hra velice hardwarově nenáročná a běhá snad i na 086. To jí ale vůbec neubírá na hratelnosti, touto vlastností totiž naopak překypuje. Důkazem toho budiž Petr Kikuš. Když jsem totiž jednou v pátek o volné dvě hodiny šel na internet, on šel se mnou (neměl totiž zrovna co dělat, jelikož mu před pár minutami ujel autobus do Černčic a další jel za hóóóóódně dlouho) a pustil se do hraní Vlaků. Když jsem pak po oněch dvou hodinách odcházel, hádejte, jaká hra stále ovládala obrazovku jeho počítače?
Vlak má tu výhodu, že je český (autorem je jistý ing. Němeček, který mimochodem napsal i pár jiných šikovných dosovských prográmků). Díky tomu se s ním domluví i zapřísáhlí neangličtináři (jsou mezi pařany vůbec ještě takoví?). Vlak je navíc freeware, což znamená, že ho můžete legálně hrát a kopíravat zdarma.
Celkově si myslím, že v záplavě dnešních super-hyper často přeplácanýh 3D-her stojí za to si čas od času najít čas na pravou dosovskou gamesku a Vlak je jedním z vážných kandidátů na tuto funkci. Takže jezděte, přibírejte vagónky a hlavně se nám nenabourejte - howgh!
David Majda
ad. Ganja Farmer
Díky recenzi této hry v minulém čísle (ale hlavně kvůli kvalitě hry samotné) se Ganja Farmer začal úspěšně šířit "mezi lidem" jako kultovní záležitost a zatím jsem nenarazil na někoho, kdo by proti hře utrousil byť jen jediné kritické slovo (kromě nadávek na obtížnost ve vyšších levelech). Mimochodem, rekord v této hře drží David Cesar, kterému se podařilo dostat až do 18 kola (!). Ufoni v něm zatím hlášeni nebyli (je důvodné podezření, že budou až v kole č. 20). Pokud se někdo dostane v této hře dál, než je dosavadní rekord, informujte nás. Díky.