David Majda

Invex report

Invex - to je 870 vystavujících firem v oboru informačních a telekomunikačních technologií, 19 zastoupených zemí či 34 537m2 obsazené plochy. A nebo je to téměř celý den strávený na brněnském výstavišti. Tím dnem byl v mém případě čtvrtek 7. října a já jsem se rozhodl ho popsat, aby i ti, kdož se veletrhu neúčastnili, měli možnost být trochu v obraze.

3:30 Dá to docela hodně přemáhání vstávat v tuhle noční dobu jen kvůli Invexu. Musím se přiznat, že kdybych už nezaplatil 250 Kč předem za cestu, asi bych se na Invex vybodnul a spal bych radši dál. Takhle se ale vypravuju na pouť, která, když to dobře dopadne, skončí opět doma o 18 hodin později.
4:25 Přicházíme s bráchou k autobusu před školou. Stojí tam už hlouček tak 30 lidí. Za celou cestu přes město jsme nepotkali na ulici živou duši (ani mrtvou). V tuhle dobu jsou vzhůru snad jenom doktoři na pohotovosti a invexáci...
4:34 Odjíždíme od školy. Na rozdíl od loňska jede jenom jeden autobus, ve kterém jsou smíchání studenti Gymnázia a obchodky plus čtyři pedagogičtí dozorové. Z přihlášených účastníků chybí jenom Vít Protiva (dodatečně jsem zjistil, že mu prý bylo špatně).
8:10 Přijíždíme k branám výstaviště. Profesor Rieger nám sděluje radostnou zprávu, že se otvírá až v 9 hodin, takže budeme přes tři čtvrtě hodiny mrznout na parkovišti. Jdeme si koupit vstupenky (70 Kč - stejně jako loni) a potom se přesunujeme před vchody do výstaviště.
8:30 Brány se otvírají - rozradostněný dav se valí dovnitř, ale nadšení opadá po zjištění, že jednotlivé pavilony se otevírají opravdu až v 9:00. Přesunujeme se jako jedni z prvních před pavilon L - Game Hall.
8:55 Kolem Game Hallu se shromáždil pěkný dav, minimálně 200 lidí. Napětí stoupá s každou minutou, se kterou se přibližuje devátá hodina. Místy se objevují tendence prorazit vrata dovnitř násilím.
9:02 Dav před Game Hallem propuká v šílený řev, když se začnou pomalu zvedat dveře od pavilonu. Prvních několik desítek lidí se je pokouší podlézt, to už ale propuká davová hysterie, jak se všichni snaží dostat dovnitř. Na první řadu je natlačená druhá, která o ni zakopává, o zase zakopává třetí... padesát lidí včetně mě padá k zemi. Na nás se valí další proudy. Ležím v hromadě těl, nade mnou 200 kg živé váhy. Z nohy zaseklé o někoho vzadu se mi začala zouvat bota. Naštěstí jsem nohu vyprostil dřív, než se bota vyzula - jinak bych ji už nemusel spatřit (tu botu, samozřejmě). Pořadatelé začínají volat na dav, aby couvnul. Tomu chvíli trvá, než to pochopí. Já se mezitím po čtyřech plazím pryč z tlačenice. Dostávám se ke sloupu, o který se opírám a pomalu se zvedám ze země. Hledám ostatní. Většinou jsou v pořádku, akorát Kuba Čermák má zničenou bundu. Rozhlížím se a zjišťuju, že na každém z těch zhruba třiceti počítačů v hale, kvůli kterým se tam všichni tak tlačili, už visí hrozen pařanů. Fuj, tak tohle teda nevyšlo.

S Petrem Kikušem obcházíme halu. Stánky jsou rozmístěny podobně jako loni, většinu z nich mají obsazeny herní časopisy. Největší show pořádá Score, ale přítomny jsou i Level, GameStar, Excalibur a Kelt. Z her jsou nejvíc vidět NHL 2000, nový Tomb Raider (Lara má zas větší prsa - zajímalo by mě, kam až to povede), Prince of Persia 3D (nevypadá špatně), Panzer General 3D (něco pro Dejva Cesara, kdyby tam s námi byl); není možné si nevšimnout ani třeba Grand Theft Auto 2, které ale vypadá skoro úplně stejně jako první díl.

Celkově se s Petrem shodujeme, že loni byl Game Hall lepší. Možná za to ale může i to, že loni jsem tam například viděl vůbec poprvé NHL 99, kdežto letos už jsem je měl skoro týden doma. Prostě už mě tam už tolik věcí nepřekvapí.
9:45 Přesunujeme se do pavilonu C, čili software. Jako vždy tu má zastoupení řada českých i zahraničních firem, které v tomhle poli něco znamenají. Jmenujme alespoň Microsoft (jejich stánek - velká žlutá bublina - byl vskutku nepřehlédnutelný), Lotus, Novell, Inprise/Borland, z domácích třeba Grisoft. U Microsoftu tentokrát nerozdávají reklamní chleba, jako před třemi lety (tehdy nás asi ještě považovali za rozvojovou zemi) a kupodivu ani nejsme od jejich stánku vyhozeni, jako loni s Jirkou Benešem (to vám možná popíšu v nějakém z příštích čísel); akorát si nabíráme požehnaně letáků a informačních bulletinů. U Grisoftu s Petrem zkoumáme novou verzi antiviru AVG 6.0, a pak i Windows 2000 beta 3, protože zrovna na grisoftím počítači jsou nainstalovány a není tam tak narváno jako u Micro$oftu (takhle jeho název píšou odpůrci MS na síti). Když pak prozkoumáváme novou windowsovou hru Pinball, přichází knám zaměstnanec Grisoftu, aplikuje dvojhmat Alt+F4 (Pinballu je konec) a spouští znovu AVG. Nakonec fasujeme cédéčko s 30denní zkušební verzí AVG a plátek Virus Info.
10:30 Průhledným spojovacím tunelem se dostáváme do hardwarového pavilonu E. Tady se Petr cítí jako ryba ve vodě, zatímco já spíš jako na suchu. Jména firem nemá cenu vypisovat, jsou tady snad všechny co znám. Zaujal mě notebook od Toshiby, který sice má formát skoro A5, je tenký asi 1 cm, ale výkonově si nezadá s leckterým stolním počítačem (PIII, 64 MB RAM, 5,6 GB HD, integrovaná 16bitová zvuková karta). Petr prohlásil, že od Toshiby jdem radši dál, aby si nekazil iluze o tom, co považoval doteď za špičkový počítač...
11:00 Dalším tunelem procházíme do druhého pavilonu s hardwarem - do béčka. Petr si bere několik ceníků počítačových komponent, já zas levně kupuju knížku o umělé inteligenci (no neberte to za 50 Kč).
11:30 Sedáme na lavičku u parkoviště (jedna z mála volných) a oddáváme se rozkoši konzumace potravin z domova.
12:00 Poměrně rychle procházíme pavilonem D (mišmaš HW/SW/DTP) a jedním křídlem pavilonu A, kde neshledávám celkem nic zajímavého.
12:25 Bleskový pobyt v DVD Hall - nedýchatelný vzduch uvnitř nám celkem jasně naznačuje, že sem zavítáme až později.
12:30 V Game hall se taky nedá být...
12:45 ... proto po chvíli usedáme na obrubníku před ní, kde potkáváme Smollena ze 6.B/7. Ten nás obdaruje chipsy, které někde (zadarmo) získal. Probíráme se hromadou nasbíraných materiálů.
13:30 Vstupujeme do pavilonu Z. Ten je ze všech největší, má kruhový tvar s kopulovitou střechou a jeho téma je telekominikace. Jelikož u nás ve škole zrovna nejde internet, hledám připojený počítač, abych si mohl přečíst došlou poštu. Nakonec ho nacházím u stánku Telecomu, ovšem musím si pěkných pár minut počkat, než je volný. Odolávám pokušení poslat do Naryany mail vlastně sám sobě (bylo by to trochu divné).

Po chvíli se ozývá hudba od stánku Paegasu - jakási taneční skupina předvádí na pódiu své kreace a tím láká diváky ze všech koutů pavilonu. Petr to prohlašuje za "reklamu na blbost". Všímám si, že u stropu kopule je už pěkných pár desítek balónků, co venku rozdává Microsoft. Zajímalo by mě, jak je budou sundavat. (Jsem to ale dětinský.)
14:20 Procházíme Internet Hall, čili pavilony P a X. K mé poznámce, že je to zajímavé jenom pro ty, co nemají vůbec žádný přístup k internetu Petr dodává, že zajímavé je to tak akorát pro ty, co se jako první dostanou k počítačům.
14:30 Game Hall again... Vzduch vevnitř už se ochladil na dýchatelnou úroveň (což bude možná tím, že se ochladilo celkově a začalo dokonce poprchávat). Petr zkouší Prince of Persia 3D, ale na předváděcím počítači funguje poněkud kousavě - to by se stávat nemělo. Nakonec se spokojuje s NBA 2000 na PlayStationu. U GameStaru zřejmě zaspali dobu, protože se tam soutěží ve hře NHL 99, zatímco všude kolem se hrajou "dvoukila".
15:00 Opět sedíme na obrubníku před Game Hallem (akorát z jiné strany) a věnujeme se vyjídání zásob. (Petr doslova prohlašuje, že ho "chytla žravá".) Když Petr zjistí, že si škrabu do sešítku poznámky pro tuhle reportáž, tak mě zapřísahá, abych do ní určitě napsal dramatický příběh o tom, jak v davu hrdinně zachránil před ušlapáním nebohou 80letou stařenku. Jak vidíte, slib jsem splnil.
15:10 Po delším přemýšlení, kam se bude ubírat směr našich toulek po areálu se rozhodujeme pro DVD Hall. Je tam už dýchatelno (hurá!). Koukáme na kousek z filmu Titanic na čtyřech širokoúhlých obrazovkách najednou. Musím přiznat, že kvalita DVD je dost dobrá, ale v kině je zážitek přeci jen větší.
15:20 Procházíme zbývajícími křídly pavilonu A. Nic, co by mě vyloženě zaujalo, tu nenacházím.
15:45 Při procházení kolem stánku Minolty jsme zataženi do jakési soutěže. Zatažení probíhá tak, že se k nám přitočí hipík v prostěradle a podává nám lístek. Zjišťujeme, že jde o vědomostní kvíz. Po stánku se pohybuje 7 postav z různých historických období a na lístku je zas 7 druhů písma. Úkol je celkem jasný - přiřadit postavy k písmům. Ze správných odpovědí se vylosuje jeden člověk, který dostane fotoaparát.

S Petrem nabíráme celou hrst lístků a o 106 píšeme odpovědi - jelikož každý se smí zúčastnit jen jednou, jako jména soutěžících uvádíme celé příbuzenstvo od bráchy (resp. ségry) až po babičku. Náš pokus ovšem končí ve chvíli, kdy je nám oznámeno, že když bude někdo z nich vylosován, musí být osobně přítomen při předávání, jinak se losuje znovu. A tak nakonec do osudí vhazujeme jen naše dva lístky.
16:00 Začíná losování soutěže. Na pódium přichází zástupce Minolty a po chvíli povídání o firmě zahajuje soutěž o nejsympatičtějšího z okolostojících. Výhrou je kalkulačka a vyhrává ji nějaká (podle Minoty zřejmě sympatická) holka. Když chlapík vidí vzrůstající nervozitu potenciálních výherců, ještě přilévá olej do ohně téměř sadistickým prohlášením, že teď může mluvit třeba ještě půl hodiny a my tam stejně budeme stát a poslouchat ho, poněvadž losování o foťák si nikdo nenechá ujít a počká si na něj. Nakonec ale přichází k rozumu a asistentka losuje výherce. Jak se dalo čekat, nevyhráváme vůbec nic, takže stánek zklamaně opouštíme.
16:24 Jsme na plácku mezi pavilony A, C a L a sháníme někde párek v rohlíku (popř. rohlík v párku). Bohužel zjišťujeme, že všechny stánky už jsou vyjedené, takže se nakonec spokojujeme s dojídáním posledních zásob z domova. Přitom pozorujeme Microsoftí soutěž o horské kolo. Věc se má asi tak, že Billovi hoši někde sehnali starý železniční pražec, postavili ho na betonový plácek, kolem vystavěli stánek, přivezli pár horských kol a vyhlásili, že kdo přejede na kole pražec na délku a udrží se na něm nejdéle, vyhrává horské kolo. Docela se bavíme, jak jsou někteří soutěžící nemotorní a dokonce máme nutkání se do soutěže zapojit. To nás ale po chvíli přechází. Objevujeme také zajímavý stánek Ministerstva vnitra propagující legální software (heslo je Do roku 2000 s čistým počítačem). Zajímavý proto, že legální software je v našich zemích poněkud exotická záležitost a jeho propagace je sysifovská práce (pro neznalce: sysifovská = marná).
17:05 Game Hall má zřejmě přitažlivou moc, protože se do něj opět vracíme. Konečně chápu, proč předtím u GameStaru soutěžili v HNL 99 - jde totiž o vyhlášení nejlepšího počítačového hráče roku. Soutěží se v již zmíněných NHL 99, C&C: Tiberian Sun, Need For Speed a ještě v jedné hře, kterou jsem ale už zapomněl. Výherce dostává za odměnu kompjůtr (ten, na kterém celé klání absolvoval).
17:15 Jelikož už nevíme, kam bychom šli, odebíráme se k autobusu. Tam už většina je většina osazenstva a dovídáme se takové věci, jako že Ondra Tábořík byl přepaden reportérkou z televize skrze nějakou anketu, Míra Křivánek vyhrál NHL 2000 a Kuthan (6.B/7) vyhrál síťový software od Software602 za 5000 Kč, který mu je ale úplně na nic.
17:30 Opuštíme výstviště půl hodiny před zavírací dobou, abychom se vyhnuli hlavnímu náporu.
±22:00 Autobus zastavuje u kasáren v Lounech a my se loučíme. Akce Invex skončila...

Uf...

Jak si tak pročítám článek, zjišťuju, že jsem opomněl zmínit několik drobností, takže to teď honem napravím.

V celém areálu výstaviště se nacházel bezpočet stánků vydavatelství IDG, kde se prodávaly zlevněné časopisy PC World, GameStar a jiné. Přiznám se, že jsem neodolal a jeden straší PC World jsem si koupil - za invexovou cenu 50 Kč i s cédéčkem by to bral snad každý.

Invex by také nebyl Invexem, kdyby snad v každém pavilonu nestály věčně obležené stánky prodejců vteřinového lepidla. Na papír, na dřevo i kreamiku... Slepí vše, nač si vzpomenete! Docela by mě zajímanlo, podle jakého klíče se dostávají na počítačový veletrh a ne na brněnskou tržnici.

Zajímavým faktem bylo, že ač na celém Invexu byly stovky počítačů "připíchlých" k internetu, jen na dvou z nich jsem viděl používat Netscape Navigator, a to ještě oba nebyly Windowsovské (konkrétně Mac a Linux). Všude jinde frčel Internet Explorer ve verzích 3.0-5.0. Řekl bych, že to hodně napovídá o tom kdo je kandidát na vítězství "války prohlížečů".

Na plácku mezi pavilony se během odpoledne na chvíli objevila skupina Chinaski a zahrála pár svých songů. Vypadalo to asi tak, že okolo stánku EuroTelu, kde vyhrávala výše zmíněná skupina, se sešlo několik set lidí a naslouchali, zatímco u konkurenčního Paegasu postávali jen dva nejotrlejší zájemci (pomsta EuroTelu za pavilon Z?).

Co dodat?

Snad jen to, že letošní Invex byl o něco málo horší než ten loňský, ale ne zas natolik, že bych z něl byl zklamán. Jistou roli hraje i ten fakt, že opakovaná činnost ztrácí na půvabu a tak budu zákonitě vzpomínat jako na nejlepší na ten první. Každopádně vyla výprava do Brna nevšedním zážitkem na další Invex pojedu určitě zas. Takže za rok u téhle rubriky nashledanou (nebo spíš napočtenou).

Internetová adresa Invexu: www.bvv.cz/invex