Lukáš Janoušek

"Hurá" konkurence!?

Jednou sedělo několik jedinců z naší třídy (tenkrát ještě 5.A/7) na topení u učebny výpočetní techniky a toužebně čekalo na otevření "svatyně". Tato činnost byla samozřejmě doprovázena hovorem na všemožná témata. Jen tak mezi řečí prohodil jistý "šílenec", že bychom mohli začít dělat elektronický časopis a potom ho publikovat zde ve škole. Druhému "šílenci" se ta myšlenka zalíbila natolik, že se postupně od pouhého plánování přešlo ke skutkům.

Naryana spatřila světlo světa někdy v polovině března 1999. Od té doby uteklo mnoho vody v řece. Tenkrát jsme nevěděli do čeho jdeme. Věděli jsme pouze to, že to určitě nechceme vzdát bez boje. A pak se to stalo. Naryana si našla pravidelné čtenáře a pomalu se stala na škole pojmem. (Dokonce se jí dostalo pocty - byla a je vystavena na školním serveru na adrese www.glouny.oasanet.cz) Vždy se však najde někdo, kdo řekne (v lepším případě): "Tak takhle bych to zvládnul(a) taky." A takto z podnětu jisté formy žárlivosti vzniká konkurence. Konkurence, neboli snaha vyrovnat se něčemu, co se již dříve osvědčilo. Snaha nabídnout něco nového, také trochu exhibicionismus, i tak by se podle mě dala nazvat konkurence.

My se samozřejmě konkurenci nebráníme, rádi ji uvítáme a když bude kvalitní, alespoň nás to bude motivovat k lepším výkonům. Já jsem se zatím setkal se dvěma konkurenčními časopisy. (Pokud existují nějaké jiné, rád si je přečtu.) Jeden loni nabízela prima a měl název společný s názvem pro zkázu Země (Apokalypsa - pozn. D.M.). Co mě na něm docela zarazilo byl věk autorů. Jelikož se jedná o studenty gymnázia, jde zajisté o inteligentní jedince, avšak na druhou stranu si nemyslím, že je tento věk příliš vhodný k tvorbě časopisu určeného pro všechny generace gymnáziem povinné. Protože se mi dostalo do rukou pouze jediné číslo, nebudu se o něm více zmiňovat. Druhý z nich vydává jistá dvojice dívek ze 7.A/7. Jmenuje se Bojuchman a trochu se o něm rozepíšu.

Ať jsem hledal jak jsem hledal, nikde, natož na titulní straně jsem nenašel poznámku o tom, že se jedná o časopis pro krátkozraké (pokud se tím autorky nechtěly vytahovat - klobouk dolů). Ovšem mě také napadá myšlenka, že již neměly co napsat, proto to kompenzovaly velkými písmeny. To ale podle mého vůbec nepřidalo na estetické stránce. Zvláště úvod je velmi nečitelný. Myslím, že by bohatě postačil zarovnaný odstavec umístěný zhruba do 1 třetiny stránky. To se týká i některých ostatních rubrik. Osobně si myslím - ne vše co je velké, je hezké! Dále mám výtku k obsahu. Na to, že celý časopis (včetně titulní a zadní strany) má 16 stran je docela luxus zařazení stran převzatých rubrik (jestli se pletu, tak se omlouvám). Myslím si, že každý autor by se měl podepsat pod svůj příspěvek a také by měl dodržovat určitou etiketu. Třeba v "Baladách z našich hodin" by bylo slušností zamlčet, či alespoň zamaskovat jména aktérů oněch situací. Pro někoho, kdo nemá smysl pro humor (sorry za to slovo Dave), to může být docela urážlivé. (Navíc si myslím, že doplněné o malou hádanku by byly ještě atraktivnější).

Nejprve mě velmi zaujal článek Massachusetts, avšak kladný dojem byl brutálně pobit dojmem z dolní polovinou stránky. Ačkoliv i já používám v běžném životě spoustu vulgarismů, nedovolil bych si je (zvláště v takové míře) použít ve školním časopise. I když se domnívám, že šlo o příspěvek převzatý, vždy je možnost do něj nějakým způsobem zasáhnout. Prostě si myslím, že dobrý nápad nebyl doveden do dobrého konce.

Ach jo, co k HiToFce. Hudba neodmyslitelně patří k lidskému životu a tak je samozřejmostí, že mnoho časopisů obsahuje buď svoje osobní názory na ten či onen žánr, nebo hudební hitparády. V případě Bojuchmana byly tyto spojeny v jeden celek, což si myslím, není tak úplně dobře. Přece, pokud chci, aby mi někdo poslal svůj hlas do hitparády, ať už je jakýkoli, nesmím mu nejprve vnucovat svůj názor, který se může lišit. Pokud však napíšu, že něco, pro co někdo hlasuje je běs a hrůza, znepřáteluji si část čtenářů, kterým se to či ono líbí a už směřuji časopis k určité skupině lidí, která má stejný názor jako já. Pokud to tak bylo skutečně myšleno, proč je tedy v úvodu napsáno směřování k žactvu a profesorstvu jako celkovému.

Na druhou stranu musím alespoň sklonit poklonu tomu, že je časopis vytištěn na papíře. Předpokládám, že ho autorky totiž dělaly na vlastní náklady bez nároku na zisk.

Co říci závěrem. Jednak jsem rád, jak už jsem jednou řekl, že povstala z Vašich řad konkurence a za druhé se chci omluvit všem čtenářům Naryany, jelikož se jednalo o "suchou" úvahu nad časopisem, který jste možná ani nedostali do rukou. Snad Vám to alespoň částečně vynahradí dočasná rubrika o mojí brigádě.

David Majda

Několik poznámek

V zásadě se ztotožňuji s Lukášovým názorem na Bojuchmana, ale chtěl bych ještě dodat pár drobností:

• Autorky zřejmě nikdy nezažily výuku psaní na stroji, kde by je naučili takovým základním věcem, jako že třeba za interpunkčními znaménky (. , ? ! : ; atd.) se ve větě vždy píše mezera. V souvislosti s touto neomluvitelnou chybou bych si je dokonce dovolil nazvat typografickými negramoty. Netřeba snad dodávat, že absence mezer pak způsobuje na stránkách časopisu problémy při zarovnávání odstavců, což vyúsťuje v jeho odpudivý vzhled (zejména pak úvodní stránky).

• Když jsem četl článek Massachusetts, nemohl jsem si pomoci od pocitu, že jsem ho už někde viděl. Doma jsem si pak vzpomněl, že jsem ho četl ve webovém magazínu Normal One www.normal.cz) a to před několika měsíci. Jelikož nepředpokládám, že ho holky opsaly odtamtud, je jasné, že zdroj musí být jiný. Pokusím se do některého z příštích čísel zjistit přesný zdroj článku. Každopádně je ale jisté, že nebyl výplodem hlav autorek, což mělo být u něj určitě uvedeno.

• Byl nám zcizen náš bodovací systém pomocí "smajlíků" (J), který vymyslel Pavel Janda a používá ho ve své rubrice Multimédia pro hodnocení programů.

• Tohle není chyba, ale jen doporučení: Časopis vytištěný na jehličkové tiskárně nevypadá moc vzhledně, ať už je připraven sebelépe. Autorky by se měly pokusit sehnat aspoň tiskárnu inkoustovou. Ale jak říkám, to není chyba, ale spíš otázka jejich možností.

• Nesnáším Šmouly na titulní straně!!!

Jinak přeji autorkám, aby se jim další čísla vydařila o hodně lépe, než to první.

Pokud máte na Bojuchmana jiný názor, či chcete přispět do diskuze, mailujte na naší adresu naryana@seznam.cz nebo předejte svůj příspěvek kterémukoliv z redaktorů. Vše uveřejnitelné rádi uveřejníme.