David Majda

Star Trek: Vzpoura

aneb Piccard opět na scéně

Počátky seriálové ságy Star Trek se táhnou někdy od šedesátých let. Tehdy Hollywoodský producent Gene Roddenberry, znechucený záplavou levných sci-fi braků s primitivní tematikou typu zničte mimozemšťany dřív než zničí oni nás, vymyslel námět na úplně nový seriál. Základní ideou bylo, že lidstvo, poučené třetí světovou válkou (samozřejmě kořeněnou jadernými zbraněmi), začne žít v míru a toleranci, postupně se naučí stavět vyspělé kosmické lodě létající nadsvětelnou rychlostí a nakonec se setká s dalšími civilizacemi s podobným stupněm vývoje a společně založí Hvězdnou federaci, společenství snažící se prozkoumat nové světy, rozšiřovat hranice svého poznání a všechny problémy řešit mírovou cestou za pomoci práva a diplomacie.

Samozřejmě ne vše půjde tak hladce (to by pak nebylo v seriálu o čem vyprávět). Federace se setká s jinými civilizacemi, které nemají tak mírové úmysly jako ona (např. Klingoni, později Romulané) a je přinucena s nimi vést válku. Tím pádem není o dramatické a napínavé zápletky nouze.

Seriál zaznamenal ihned po uvedení v USA obrovský úspěch a to vedlo hollywoodské producenty k tomu, že bylo natočeno několik filmů. Po čase se obměnily lodě i posádky, ale seriál se natáčí dodnes (v délce natáčení - přes 30 let - překonává Star Trek i MASH či slavný Dallas). No a stejně jako seriál se natáčí dodnes i filmy. Naposledy to byl Star Trek: První kontakt a nyní tedy Star Trek: Vzpoura.

Děj filmu není moc komplikovaný. Jde v podstatě o to, že na jedné malé planetce jménem Ba'ku se "zblázní" android Dat, který je tam na utajené výzkumné misi. Poblíž se samozřejmě nachází kapitán Jean-Luc Piccard se svou lodí Enterprise a vydává se (proti rozkazu svých nadřízených) zjistit, co se stalo. Postupně rozkrývají složitou spleť intrik uvnitř samotné Federace. Na Ba'ku totiž působí záhadná síla, která způsobuje nesmrtelnost - a o tu má příliš mnoho lidí (uvnitř i mimo Federaci) moc velký zájem, dokonce tak velký, že jim stojí za to vyvraždit domorodé obyvatelstvo na povrchu, aby sami nesmrtelnost získali. Jak je ale ve Star Treku obvyklé, nakonec vše dobře dopadne, kapitán Piccard se svou statečnou a neohroženou posádkou za pomoci své vyspělé techniky planetu zachrání, dobro opět zvítězí a zlo bude poraženo... zní to skoro jako pohádka.

O úspěchu filmového zpracování Star Treku rozhoduje především to, jak se autoři vypořádali s jednou věcí - že na Star Trek přijdou jak diváci, kteří o tomto sci-fi slyší poprvé, ale i skalní fandové, kteří znají nazpaměť všechny jména členů posádek a během filmu vyslovuji předpovědi typu: "Teď určitě provedou úhybnej manévr delta omega 2 a pak odpálej fotonový torpéda." Film prostě nesmí být natolik závislý na seriálu, aby se na něj bez znalosti minimálně deseti dílů nedalo koukat, a zároveň se tam fanda musí setkat se známými tvářemi, vše mu musí do sebe logicky zapadat a nesmí mít pochybnosti o věrohodnosti děje.

Star Trek je totiž případ, kdy filmaři vytvoří doslova "virtuální svět" a stanoví jeho zákony, ať už fyzikální (třeba rychlosti, velikosti a výzbroj lodí), tak i právní předpisy (zde hlavně tzv. základní směrnice). Těchto pravidel pak využívají při tvorbě zápletek (například staví hrdiny do dilematu, kdy je nutné zákony porušit).

Na rozdíl od minulého filmu (na kterém jsem jako fanda Star Treku před dvěma roky také v kině byl) se autoři právě s oním klíčovým dilematem laik/fanda vypořádali vcelku dobře, a film byl myslím stravitelný pro všechny skupiny diváků. Pro širší veřejnost tu byla spousta špičkově provedených efektů (Silicon Graphicsy dostaly zabrat), a to nejen grafických, ale i zvukových (které zvlášť vynikly v systému Dolby Surround, který je v lounském kině asi půl roku instalován). Pro "trekkies", jak se nazývají v USA skalní příznivci seriálu, tu zase bylo morální poselstvo celé mise a filozofické otázky, jako třeba kde je kritická hranice, kdy je ještě možno obětovat několik lidí pro blaho ostatních.

Ostatní náležitosti, jako kamera, střih a hudba byly odvedeny na dobré úrovni. Co je podle mě dobrá hollywoodská úroveň, o tom jsem psal v minulé Naryaně. Filmu navíc prospělo několik vtipných scén (v hlavní roli byl většinou android Dat).

Film bych celkově hodnotil mírně pozitivně. Nebyl to žádný trhák, ale také žádný propadák, a kdo na něm byl, neodešel (narozdíl od předchozího zpracování) zklamán. Režisér, producent a herec v jedné osobě Johnathan Frakes je zas o něco zkušenější, a já doufám, že další filmy o Star Treku budou jen a jen lepší.

Star Trek: Vzpoura (Star Trek: Insurrection, USA 1999), hrají: Patrick Stewart, Johnathan Frakes, Brent Spiner, Levar Burton, Michael Dorn, Gates McFadden, Marina Siritis, F. Murray Abraham, Donna Murphy, Anthony Zerbe; hudba: Jerry Goldsmith; střih: Peter E. Berger; kamera: Mathew F Leunemy; scénář: Rick Berman, Michael Piller; produkce a režie: Johnathan Frakes

Další informace o filmu najdete na adrese insurrection.startrek.com.

P.S.: Seriál Star Trek se u nás vysílá každý pátek něco po čtvrté hodině na ČT1 (což je taky důvod, proč mě jen málo kámošů dostane v tu dobu ven z domu).