V posledních několika měsících došla i do České Republiky vlna informací varujících před příchodem roku 2000, resp. před problémy v oblasti výpočetní techniky, které s tím souvisejí. Málo těchto informačních zdrojů ale popisuje, čím jsou vlastně tyto problémy způsobeny a jak se s nimi lze vypořádat. Proto se o to pokusím v tomto článku.
Problematika roku 2000, která se zkráceně nazývá problematika Y2K (Year 2000), souvisí s historií vzniku počítačů. Již od počátku se výrobci výpočetní techniky snažili ukládat údaje co možná nejúspornějším způsobem. Proto je také velmi často uloženo datum ve zkrácené formě, kdy je rok reprezentován pouze dvěma posledními číslicemi. Problémy potom mohou nastat při využívání takto uložených údajů. Vezměme si například interpretaci roku uloženého s dvojčíslím 00. Jde o rok 1900 nebo o rok 2000? Řešení problematiky Y2K pak spočívá v zajištění správné funkcionality informačního systému tak, aby byl schopen s datem správně pracovat.
Přitom se problematika roku 2000 netýká pouze počítačů. Podobně neblaze se může projevit i v jiných elektronických zařízeních, která pro svou funkci jakýmkoliv způsobem pracují s kalendářními daty. Takovým zařízením může být například i videorekordér nebo elektronické vytápění vašeho bytu či kanceláře.
Problematiku Y2K můžeme obecně rozdělit do tří oblastí. Za prvé je to funkčnost systému v okamžiku změny data na 1.1.2000. Zde je otázkou chování systému ve chvíli, kdy se rok změní z hodnoty 1999 na 2000. Druhou oblastí je správná interpretace pořízených dat jednotlivými aplikacemi. Třetí oblastí je pak problematika týkající se zpracování roku 2000 jako roku přestupného. Nyní se podíváme na jednotlivé okruhy problémů blíže.
Změna století (a tisíciletí) může způsobit různé problémy podle toho, jakým způsobem je v systému s kalendářními daty nakládáno. V systémech, kde je uložení hodnoty roku limitováno na poslední dvojčíslí, může dojít např. k přetečení hodnoty. Některé systémy pak mohou při změně roku z 1999 na 2000 začít tyto hodnoty špatně interpretovat. To může vést v některých případech i ke zhroucení systému nebo některých jeho částí.
Správná interpretace kalendářních údajů je spíše otázkou aplikační úrovně. Příkladem ošetření je definování umělého datového rozhraní, kdy je například zkrácená hodnota roku v rozmezí 00 až 49 považována za roky 2000 až 2049, zatímco číslice 50 až 99 jsou definovány jako roky 1950 až 1999. Tímto způsobem jsou ošetřeny i některé databázové systémy. Stanovení onoho přelomu je závislé na zavedení standardu výrobce programu (včetně mikroprogramů v jednoúčelových čipech).
Problematika 29. února v roce 2000 souvisí s určením, který rok považujeme za přestupný. Správný postup je definován takto: za přestupný rok považujeme každý rok, který je bezezbytku dělitelný čtyřmi; kromě toho nesmí být bezezbytku dělitelný stem, pokud ovšem není dělitelný čtyřmi sty. Podle tohoto pravidla jsou roky 1600 a 2000 přestupné, zatímco roky 1700, 1800, 1900 nikoliv. Některé algoritmy použité u elektronických zařízení nebo v oblasti informačních technologií tuto definici zjednodušují, takže považují rok 2000 za nepřestupný. To znamená, že některé systémy nebo zařízení nejsou schopny vůbec pracovat s datem 29. února roku 2000 (úterý). Tento problém má dva aspekty. Jedním z nich je samozřejmě ten, že pro systém po dni 28. února následuje 1. březen. Ale my když se přes tento den úspěšně přeneseme, mohou nastat problémy ve výpočtu dne v týdnu. Pro některé algoritmy datum 29. února 2000 vůbec neexistuje, a proto 1. března roku 2000 podle nich připadá na úterý místo na středu. Mohou pak nastávat různé problémy ve výpočtu lhůt probíhajících přes toto datum nebo problémy s programováním elektroniky po tomto datu. Pokud by například systém povolující přístup do objektu umožňoval vstup některých pracovníků jen v pracovní dny v týdnu, mohl by způsobit 6. března 2000, kdy by se mohl mylně domnívat, že se jedná o neděli.
Standardní počítač typu PC obsahuje dvě systémová data. Jedno datum je uloženo v RTC obvodu CMOS, což je obvyklá součástka na základní desce počítače, a druhé datum se nachází v operačním systému DOS nebo Windows. Tato dvě data jsou reprezentována odlišně. Datum v RTC je udržováno spolu s rokem (ve formátu dvou číslic), zatímco datum v DOSu je definováno jako počet dní, které uplynuly od 1.1.1980. Když nastartujeme počítač, DOS zjistí datum RTC CMOS (prostřednictvím BIOSu) a zkonvertuje ho na počet dní od 1.1.1980. DOS si potom sám udržuje své datum tak dlouho, dokud systém běží. Oproti tomu hodiny reálného času v obvodu CMOS zpracovávají datum i ve chvílích, kdy je systém vypnut. V hodinách reálného času rok 99 přeteče na rok 00 a století zůstane nezměněno. To znamená, že operačnímu systému je předán rok 1900. V DOSu následuje po roku 1999 rok 2000. Problémy tedy nenastanou ve chvíli přechodu na rok 2000, ale ve chvíli, kdy počítač po tomto přechodu vypneme a znovu zapneme. Při dalším spuštění totiž DOS zjistí datum z hlášení BIOSu (s hodnotou 1900) a vypočítá příslušným algoritmem počet dní uplynulých ode dne 1.1.1980. Protože je odečítána větší hodnota od menší, může být výsledkem nesmyslná hodnota.
Systémové hodiny RTC jsou zdrojem data pouze pro systém BIOS a teprve ten datum dále předává operačnímu systému a některým aplikacím. Stačí tedy, upravíme-li funkce BIOSu tak, aby dále předával již správné datum. V tomto případě stačí zjistit, zda se BIOS, který náš počítač obsahuje, umí s tímto problémem vyrovnat.
Test je poměrně jednoduchý. Stačí si nastavit datum blízké přechodu na rok 2000 a tento přechod "nanečisto" vyzkoušet. Musíme si však uvědomit, že aby test proběhl bezpečně, je nutné zálohovat všechna data na počítači tak, abychom byli schopni obnovit stav před testováním. Jedná se zejména o položky plánovacích kalendářů, u nichž bývá často aktivována volba, která automaticky smaže události starší, než je určené období. Alternativou může být také spuštění operačního systému z disket, tj. vůbec nerestartovat operační systém z disku. Pak zůstanou všechna data zachována. Postup tohoto testu je následující:
Pro automatizaci tohoto postupu nabízejí některé firmy zvláštní nástroje, které se vyplatí pořídit zejména při kontrole většího množství pracovišť (například výše zmíněná firma RighTime nabízí program TEST2000).
Informace o konkrétních možnostech systémů BIOS je možno najít na internetových stránkách výrobců. Firma American Megatrends (AMI, http://www.amibios.com) uvádí, že problematiku Y2K úspěšně řeší její verze AMIBIOS ze dne 15.7.1995 a všechny verze novější. Award Software (http://www.award.com) varuje před používáním verze 4.5x (nejčastěji je to 4.50G).
Martin Zikmund
Šli jste někdy v poslední době Prahou, ulicí Karolíny Světlé? Pak jste tam mohli narazit na netradiční obchůdek s hrdým názvem "kondomerie". Uvnitř najdete přesně to, co název slibuje - jde skutečně o specializovanou prodejnu kondomů. Určitě ne první na světě, ale nejspíše první v Praze. A zcela jistě jde o první kondomerii na českém Internetu, s vlastní doménou kondomerie.cz.
První pražskou kondomerii můžete samozřejmě navštívit osobně - pokud vám to ale z jakéhokoli problému nevyhovuje, můžete ji navštívit i zcela anonymně a nezávazně prostřednictvím Internetu. Její domovské stránky najdete na obvyklé adrese v již zmiňované doméně http://www.kondomerie.cz. Hned na první stránce uvidíte fotografii obchůdku, podle které jej pak snadno poznáte při případné nevirtuální návštěvě. Rozhodnete-li se vstoupit dovnitř, ať již ve skutečnosti nebo prostřednictvím Internetu, čeká vás stylový interiér, který nezapře dílo šikovného architekta. Pokud jde o konkrétní nabídku zboží, také tu si můžete prohlédnout prostřednictvím Internetu, kde První pražská kondomerie vystavuje svůj základní sortiment. Kromě běžného zboží pro každodenní J použití zde najdete i speciality, například i kondomy z jehněčích střívek, kondomy pro ženy, žertovné kondomy, kondomy extra silné, antialergické kondomy pro ty, kteří jsou alergičtí na materiály, ze kterých je klasická pánská ochrana obvykle vyráběna, ale například i kondomy pro 4% část populace. Jak si při návštěvě můžete povšimnout, cenové rozpětí nabízeného zboží je dosti široké.
Nakupovat v kondomerii však zatím můžete jen klasickým způsobem, tedy osobně, a nikoli on-line. První pražská kondomerie na svých WWW-stránkách nenabízí žádnou možnost elektronického nákupu, třeba na dobírku, nebo dokonce s on-line placením přes kreditní karty čí jinak. Ale třeba časem dojde i k tomu.
For Ever Young!
Martin Zikmund