n Popište nám svou dosavadní životní dráhu.
Moje dráha: nejprve základní škola, potom Gymnázium v Lounech, potom Matematicko-fyzikální fakulta UK v Praze, obory matematika a deskriptivní geometrie a po absolvování vojenské služby (roční) nástup na Gymnázium a zde jsem doposud. Doufám, že tu vydržím až do důchodu.
n Proč jste se rozhodl právě pro kantorskou profesi?
Protože svým založením jsem v podstatě kantor, pracuji velice rádi s dětmi nebo se žáky a neumím si představit, že bych dělal něco jiného. Jsem tady velice spokojen.
n Kdybyste nějak obecněji řekl, co se vám tady líbí...
Líbí se mi to, že se neustále setkávám s mladými lidmi a připadám si... snažím se vžít do jejich myšlení a umět dobře mezi studenty.
n A je něco, co se vám na ní (na škole) naopak nelíbí?
Občas člověk bývá unaven, pokud se mu některá hodina nepovede, nebo pokud se mu vůbec něco nepovede ve škole. Ale myslím, že toho, co se mi nelíbí je velice málo a převažují ty klady.
n Myslíte si, že jste mezi studenty oblíbený?
No, to se dost těžko posuzuje, to by měli posoudit spíše studenti. Ale doufám, že nepatřím mezi ty neoblíbené kantory na škole.
n Čím by vás student nejvíce naštval?
Studenti mě občas štvou svou leností a laxním přístupem k něčemu, k čemukoli (nemusí to být matematika, ale k čemukoli) a malým smyslem pro pořádek.
n A jaký vy jste byl student?
Já jsem byl spíše takový tichý student, asi jsem moc nezlobil, patřil jsem spíše mezi ty, jak se říká, šprty. Ale myslím, že jsem to nepřeháněl.
n Co vás ve škole nejvíce bavilo za předměty?
Tak mě bavil určitě tělocvik, protože jsem sportovec svým založením. Nevadil mi žádný předmět, ale bavily mě vždy takové předměty, kde se muselo něco vymýšlet, třeba matematika, fyzika (ale ta už trošku méně), prostě logické předměty. Nerad jsem se učil něco nazpaměť.
n Co děláte, když právě neučíte?
Když právě neučím, tak hodně sportuji, jak zajisté asi víte. Fotbal, volejbal, ale i další sporty. A kromě toho mám chalupu a zahradu, takže tam je práce stále dost.
n Jak dobíjíte baterky?
Baterky dobíjím právě fyzickou prací na zahradě nebo na chalupě. A nebo procházkou, jízdou na kole,... (zbytek věty bohužel nezřetelný)
n Teď takové lidštější téma: Jaký máte názor na alkohol?
No... V malém množství alkohol neškodí. Sám za sebe mám rád alkohol pivo, to si dám určitě po sportu. A tvrdý alkohol... nesmí se to přehánět.
n Kde se bere váš neustálý optimismus a dobrá nálada?
No tak to už jsem řekl, že já jsem vlastně svým založením v podstatě takový přerostlý student, takže jsem rád mezi lidmi a snažím se k lidem chovat tak, jak chci aby se oni chovali ke mně. Jsem založením optimista, málokdy se rozčilím.
n My vždycky dáváme do rozhovoru jednu takovou exkluzivní otázku, takže: Kam dáváte jazyk při spaní?
Hezky... To jste mi trochu vyrazili dech. Dávám ho tam, kde se nemusím obávat, že by mi zapadl a udusil bych se.
n Tak ještě poslední: Jaký je váš názor na život a na svět?
Tak na život... Protože jsem založením optimista, tak se snažím v životě vidět to lepší, co tady je. Mám rád samozřejmě život. Snažím se na něj moc nenadávat. A svět, to je velice těžká otázka... Svět jako takový se mi moc nelíbí, kam spěje dnešní svět, ale to já těžko mohu ovlivnit. Snažím se to ovlivňovat právě svým vystupováním a chováním. A to je můj názor.
n A ještě teď, když jsme tady byli, tak mě napadla taková jedna otázka: Vaše oblíbené bonbóny jsou hašlerky?
Ano, hašlerky jsou moje oblíbené bonbóny. Moje i pana ředitele, občas i uklízeček.
Děkujeme za rozhovor.
P.S.: Poslední otázka Lukáše napadla při pohledu na mísu hašlerek, která se vyjímala na stole v kanceláři pana Zlatohlávka. Pan zástupce též jednu hašlerku po jistou část rozhovoru žmoulal v ruce.
David Majda, Lukáš Janoušek