Resident Evil 2

Aneb mrtvo-živí "přátelé"

Připadá mi, že v posledních měsících se stává fenoménem remake. Je jedno, jestli se týká hudby nebo počítačových games, účelem je oblíknout do nového kabátu něco, co se již dříve osvědčilo.

To si pár lidí sedlo před televizi a místo Dallasu si pustili Sony Playstation. Do šedivé bedýnky postupně vráželi jednu barevnou destičku za druhou, až svým neustálým hleděním na obrazovku bolavým a červeným okem spočinuli na datadisku, kde byla hra s názvem Resident ...něco... a ještě dvojka. Když se jejich zkřehlé prsty začaly prokrvovat zběsilým mačkáním čudlíku na gamepadu, jejich srdce se rozbušilo neuvěřitelnou rychlostí, jejich tik v koutku úst se při každém dalším zmáčknutí protahoval až do nechutně ošklivých grimas, jejich prokrvavělé oči sledovaly jen a pouze shrbené zombíky, dorozumívající se velmi inteligentním: "mmmmmmbllllllbmblllmbbbblmm....," a z jejich krků se občas ozývaly velmi brutální a vulgární výrazy jako: "a máš to, ty prašivko," probudil se v těchto lidech smysl lidskosti a solidarity a pochopily, že je bezpodmínečně nutné přečíst si znovu a pro jistotu ještě jednou název hry a předělat Resident Evila 2 i do Péceček.

Jak jsem již lehce naznačil v úvodu, hlavním motivem Resident Evila 2 je střílení zlých a ošklivých oživlých mrtvol, zvaných zombie. Svým pojetím se hra řadí do žánru 3D akce. Avšak brutální střílečka s hektolitry krve je také prostoupena adventure-like logickými problémy. Směska akce, adventury, renderovaných postav, ručně kresleného prostředí a obrovským množstvím "Bloody marry" dává dohromady velmi slušný koláč a co se hratelnosti týče, nic si dvojka nezadá s velmi populárním prvním dílem. RE2 je vlastně bojem mezi "dobráky a zombáky." (...uch, to je ale rým!...) Vy se prostřednictvím svého hrdiny pyšně hlásíte do týmu dobráků. K výběru virtuálního hrdiny máte celé 2(!) postavy. Policejního nováčka Leona Kennedyho a samozřejmě sličnou dívku jménem Lara Croft. Vlastně co blbnu, vždyť nejsme v Tomb Rideru. Tou drsnou policajtkou je Claire Redfield. Na výběru postavy závisí i prostředí a řekl bych tak zručnost. Kdežto Leon poctivě hledá klíče, Claire otevře většinu zámků lehce šperhákem. Rozdíl je i ve výzbroji, ale ten není tak citelný.

Děj je opět situován do útrob městečka Raccon City, kdesi v Severní Americe. Ve zdejší chemičce došlo zase k nějaké chybě (...to je ale smůla, už podruhé...) a tak je město zaplaveno krvežíznivými bestiemi, které než definitivně padnou, tak několikrát opět ožijí. Do toho všeho se připlete jakýsi T-virus, který zombíkům jenom nahrává do not. No, jak se dostanete do chemičky, jsou to pořádný jatka i při normální obtížnosti a jestli ňejakej sebevrah zkusí úroveň hard, myslím, že okusí Carmagedon 3.

I přes všechny nesnáze patří hra do kategorie krátkých, protože její zdárné ukončení zabere zkušenému pařanovi asi 15 hodin čistého času.

Výhodou hry je její veliká hratelnost a přijatelné hardwarové nároky (minimální konfigurace je Pentium 133 s 16 MB RAM). Nevýhodou je poněkud vyšší pořizovací cena.

Janoušek Lukáš

Delta Force

Aneb v kůži vojáka

Pařba ve dvojkové Naryaně se sestává výhradně z velmi kvalitních akčních her, což jen potvrzuje fakt, že akce frčí a je velmi populární. Představuje jakýsi nesplněný klukovský sen, který se zásluhou počítače stává alespoň na pár hodin skutečností. Přece jenom takovej fotbálek si můžeme zakopat i na plácku za panelákem, ale zastřílet si třeba na drogového bosse se asi každou neděli nedá.

Hra samotná je inspirována supertajnou elitní jednotkou US Army, o které se dodnes ví pouze to, že existuje. To alespoň umožnilo tvůrcům zapojit fantazii, i když tvrdí, že výsledek by měl být co nejidentičtější se skutečností.

Hráč se ovšem nemusí starat o celou jednotku od výzbroje až po maskovací barvy na obličej, dokonce se ani nemusí pachtit s připravováním misí, vše je již připraveno. Nicméně volnost je mu ponechána při výběru jména a vzhledu gesichtu svého hrdiny. Podle zvolené mise a aktuální situace má možnost volby zbraně. Základní samozřejmostí je poloautomatická M čtyřka, vybavená zaměřovací technikou a granátometem pro 15 nábojů. Na tiché akce s rychlým a drtivým výpadem se hodí krátký samopal. K dispozici je také ostřelovací puška na delší vzdálenosti, těžký kulomet vzor M249 pro útok na kolonu vozidel nebo na masivní likvidaci pěchoty. Hráč může použít také nůž či pistoli s tlumičem na dotěrné stráže. Ale abych se ještě vrátil k misím. Autoři jich připravili necelé 4 desítky a jedna je vypečenější než druhá. Čeká vás již zmiňovaný boj proti drogovému bossovi kdesi v Peru, likvidace teroristů v Indonésii, trnitá cesta za vysvobozením amerických rukojmí, absolutně brutální masakr hrdlořezů v Uzbekistánu, anebo třeba naprostá anihilace ruských vzbouřenců, hrozících ústřední vládě použitím atomových bomb, uložených na základnách za polárním kruhem. Úkoly jednotlivých misí jsou velmi individuální a pohybují se od prostého "zlikviduj vše, co se hýbe" až po ochranu prezidenta jisté rozvojové země na inspekční cestě.

Hráč si důkladně přečte briefing a jde se do tuhého. Už charakterem misí je dáno, že se odehrávají venku a jen málokdy se poštěstí zavítat hráči do nitra budov (nepočítáme-li plachtový stan za budovu). Terén je opravdu nádherně vymodelován za použití speciálního programu Voxel Space. Úspěch mnohdy závisí na tom, jak se naučíte terén využívat ve svůj prospěch. Brzy poznáte, že se nevyplatí chodit vzpřímeně, ale zásadně pokrčen, nebo "plížením vpřed!" a určitě vám dojde, že je bezpodmínečně nutná vytrvalost. Mnohdy budete muset nekonečné minuty čekat ve skalní rozsedlině, než budete mít šanci zlikvidovat nepřítele. Ale o to je potom lepší pocit z výhry.

O novou možnost se hra rozrůstá při multiplayeru. Hráči se totiž mohou různě rozmístit na těch nejvhodnějších pozicích a spustit křížovou palbu. Přeci jenom je to lepší, než bezduchá palba počítačem ovládaného vojáka, který vás tak maximálně kryje.

Celkově je hra díky své hratelnosti, překrásné grafice a kvalitním zvukům na velmi vysoké úrovni. Co však hodně kazí celkový dojem za hry je konfigurace. Výrobcem udávané minimum je Pentium 166 MMX a 32 MB RAM, ale na Pentiu II 300 MHz a s grafickým akcelerátorem Voodoo 2 šla jen v rozlišení 512 x 384, což samozřejmě znamená rapidní zhoršení kvality.

Janoušek Lukáš