Lukáš Janoušek

Euro 2000

aneb připravte se na pořádnou virtuální odplatu

V době, kdy naše srdce bolavá z posledního Evropského šampionátu ve fotbale již přestávají bolet, přicházím s recenzí, která bolest v těch citověji založených možná znovu vyvolá. Nová hra od EA Sports je právě o EURU 2000. Ale nebojte. Historie se neopakuje, takže: "Milí, zlatí Holanďané, zapomeňte na tyče, teď to tam už bude padat"!

Je to nezvyk, aby hry od EA Sports vycházely v květnu, proto nemůžeme od EURA čekat nějaké závratné novinky. Hned na začátku je slušností podotknout, že hra je kompletně vystavená na enginu FIFY 2000. Na druhou stranu, ten je velmi kvalitní, takže co se hry samotné hry týče, udělali autoři asi nejlépe jak mohli.

Hned při prvním spuštění poznáte, že je hra udělána s velikou pečlivostí, právě tak, aby se během léta a vlastně i do doby, než vyjde nová FIFA, stala vaším "virtuálním mazlíčkem". Protože se vztahuje k EURU, nabízí hra poněkud "vykleštěnější" množství herních módů. Krom samotného turnaje a kvalifikace si můžete ještě zahrát přátelák, vlastní turnaj, zahrát si mač na zlatý gól nebo se nechat přezkoušet z fotbalových dovedností.

Pokud vás nebaví zdlouhavá kvalifikace, máte jen dvě možnosti - buď musíte startovat za jednu z pořadatelských zemí EURA 2000 (věřím ve vaši fotbalovou gramotnost, proto je nebudu jmenovat) anebo vaši nevoli překousnout, což jak doufám uděláte a po vzoru naší repre jí proklouznete s takovou grácií.

Football drill, neboli zkouška fotbalových dovedností, je docela zajímavý mód, který vás postaví před sérii úkolů, jejichž primárním cílem je precizně vás seznámit s ovládáním hry.

Zápas na zlatý gól znamená asi tolik, že si nastavíte předem cílový počet branek a který ze soupeřů jich dosáhne jako první, je nečekaně vítěz.

Do detailu je vypracované menu hry. V momentě, když si budete vybírat jánevimcovšechnomožnýhoinemožnýho, se na pozadí v 3D enginu děje spousta dalších akcí. Autobusy odjíždějí od hotelů na hřiště, letadla přelítávají nad stadióny a spousta dalších legrácek.

Díky vyjímečně rychlému nabíhání se dostanete k prvnímu zápasu za několik sekund. Při nastupování mužstev si samozřejmě nejprve všimneme grafiky. Ta vypadá opravdu dokonale, ale kdo zná FIFU 2000, asi ho nepřekvapí. Co se změnilo, a bohužel musím podotknout k horšímu, jsou diváci. Narozdíl od zástupů pouťově barevných, na fotbal natěšených "paňáců" z poslední FIFY, zde díky podivně zašlým barvám vypadají diváci jako parta čerstvě vyfáraných horníků. Ani hráči ale nejsou žádní fešáci. Při pohledu na ně máte pocit, že jim někdo přejel "ksichty" žehličkou. To, že ve fotbalových hrách od EA nemají hráči vlastní obličeje, je už dávno zažitý, ale že Dino Koller vypadá jako Steve Sanders, Radek Bejbl se tváří, jako by mu bylo 185, a Patriku Bergerovi by v soutěži krásy byla těžkým soupeřem naleštená klika od záchodu, je trochu moc. Na druhou stranu ale můžeme být rádi, že je naše repre vůbec přítomná (kdo zná FIFU 2K, ví, o čem mluvím). Už je asi na čase, abych zapěl taky nějakou chválu. Naše soupiska je totiž poměrně široká a kromě základní jedenáctky obsahuje i šest náhradníků a asi 10 rezervních hráčů se jmény jako Horvath, Slončík či Týce. Překvapivě na začátku hry zahřívá lavičku i skoro nejdražší hráč světa Pavel Nedvěd, takže určitě vyměnit (třeba... za Votavu?). Důležitým faktem je také to, že se váš hráč může během turnaje zranit, unavit nebo vyfaulovat, takže na to bacha a klíčové hráče se snažte šetřit (střídat v rozhodnutých zápasech, apod.)

První pohyby po hřišti vám naznačí, že budete muset stavět hru na přihrávkách, neboť hra one to one je téměř vyloučena, zkrátka horko těžko obejdete protivníka. Vstřelit gól je na nejtěžší obtížnost také velmi náročné. Skoro by se dalo říct, že se lépe brání než útočí. Také zdaleka ne každá vaše střela trefí "kisnu" soupeře, takže je hra zase o něco blíže realitě.

Přes všechny neduhy asi budete s EUREM 2000 spokojeni, neboť je přeci jenom vystavěna na enginu doposud nejlepšího fotbalu na světě. Pokud ve vás bije srdce správného českého fandy, určitě byste neměli tento titul jen tak přehlédnout, ale uchopit, zastrčit, zapnout a všechno to "nespravedlivé" odčinit.

Lukáš Janoušek

Flying Heroes

další hvězda z českého herního nebe

Není to tak dávno, co spatřila světlo světa jedna z nejúspěšnějších českých her, bodujících i na zahraničním poli - Hidden and Dangerous. Nyní přichází na trh nové dílko z dílny Illusion Softworks - Flying Heroes - a vypadá to, že se přes propast oddělující český a zahraniční herní průmysl začíná stavět bytelný most, který by mohl tuzemské tvůrce snad dopravit blíže k herním velikánům.

"Létající hrdinové", jak už název napovídá, je akční letecký simulátor, ale i přes nostalgický název, připomínající spíš simulátor z druhé světové války, nemá s reálným světem pranic společného. Je to hra fantazijní, těžící z bohatého dějového základu. Tak snad...

Hesperia byla země zmítaná nelítostnou válkou. Boj každého s každým a bratrovražedné boje jakoby předznamenávaly vygumování další země z mapy světa. Tak by to taky jistě dopadlo, kdyby...

Atlanton II. byl chrabrý vládce, který se pokusil o nemožné. S pomocí jemné diplomacie a notné dávky taktu se mu podařilo nastolit v zemi mír. Jelikož bylo jeho obyvatelstvo plné touhy po boji a mladý mír by se asi nedožil ani puberty, přišel Atlanton s revoluční myšlenkou, a sice že bojovat již mohou pouze ti nejlepší z každého klanu. První památná bitva se konala v Aréně Velikánů.

V Hisperii žijí čtyři hlavní kmeny: Lizard ridders, Sky knights, Hammercraft a Magion. Jestliže vám ještě nedošlo, "vo co gou", pak vězte, že právě vy jste ti nejlepší z každého klanu, tudíž stanete na výsostném postu bojovníka. Výbava každého hrdiny se skládá z patřičně nabitých zbraní a nějakého dopravního prostředku. Obojí se u jednotlivých klanů zásadně liší, a proto je ten pravý čas podívat se na tyto rozdíly trochu podrobněji.

Lizzard Riders

Lidé z hor. Drsné podmínky z nich udělaly tvrdé chlápky, pravé horaly. S nimi ještě sdíleli horské klima mohutní okřídlení ještěři. Postupem času se ještěři stali pravou rukou horalů. Po králově rozhodnutí pořádat turnaje vytvořili horští lidé společenství Flying Lizards. Ještěři byli obrněni a dostali na záda sedačku či kokpit. Jejich největší předností je ohnivý dech a vůbec odolnost proti ohni. Od přírody pomalí ještěři se jen někdy nechají přesvědčit k rychlejšímu letu, avšak do karet jim hrají i jejich magické schopnosti (umějí sebe i pilota na chvíli učinit neviditelnými). V případě nouze vypouštějí tekutinu, která oponenta znehybní, což znamená brzkou zkázu.

 

Hammercraft

Původní obyvatelé byli státem vychovaní zbohatlíci, jejichž jmění bylo terčem Hesperských válek. Dnes žijí v provincii Perm Hammercraftští inženýři, kteří jsou schopni postavit létající pevnosti ze dřeva a železa. Jejich vzducholodě jsou skutečnými ničiteli, leč poněkud pomalu a hůře ovladatelné. Zato disponují bohatým palebným arzenálem.

Sky Knights

Šikovní druidové z jižní části provincie Deborea dokázali vyšlechtit speciální semínka, po kterých jejich ptáčci vyrostli až na 20 metrů rozpětí křídel. Sky Knights vynikají rychlostí a jejich ptáci mohou protivníka za boje klovat. Rytíři bojují pomocí šípů, sekyr (axethrower) a elektřiny (blitzer).

 

Magion

Kouzelníci žijící na létajících ostrovech demonstrují svoji sílu tím, že donutí všeliké věci létat. Můžete se tak setkat třeba s létající konvicí, lampou či sudem (vše samozřejmě obří). Mágové si pak vesele poletují po krajince, hází firebally, zmrazují či škvaří oponenty a pokud mají manu kouzlí, moc rádi kouzlí. To jsou pak třeba rychlejší, třeba neviditelní, nebo se dokáží uzdravit, atd.

Každý klan disponuje šesti druhy "létadel" i zbraní a speciálními dovednostmi. V zásadě však žádný příliš nevykukuje z řady, takže nás čekají opravdu zajímavé souboje. Můžete vést jednotlivé zápasy nebo se rovnou vrhnout do budování své kariéry.

V samostatných zápasech jde vlastně o to, že svého hrdinu zařadíte do jednoho z klanů, zvolíte si oponenty i spojence. V tomto modu si můžete navolit veškerou možnou výbavu se všemi upgrady, totéž lze i u nepřátel. Předností tohoto modu je příležitost vyzkoušet si všechny zbraně, najít si dopravní prostředek, který vám sedne, naučit se s ním pořádně zacházet a samozřejmě se pořádně připravit na turnaj.

Ten je mnohem zajímavější. Sice zde můžete bojovat pouze za Sky Knights a Magion, ale upřímně řečeno, stejně jsou nejlepší. Před samotným zahájením projdete primitivním tutorialem, ve kterém se naučíte létat a střílet. Boje o města se počítají na měsíce, zpočátku stačí k jejich dobití tři čtyři zápasy. Většina soubojů je na fragy. Za sestřelení protivníka získáváte frag, za vedoucího týmu dva... na konci se fragy přepočítávají na peníze, za které je možné opravovat, vylepšovat nebo si najmout pilota, který bude bojovat po vašem boku. Nemusím snad zdůrazňovat, že tím více fragů tím více peněz, ale pokud vám to zrovna nejde, můžete si půjčit.

Další boj je na maximální počet fragů. Hráč, který dosáhne předem daného počtu, je vítěz, ostatním se pak rozdělí zbytek odměny podle dosažených bodů.

Ve hře je však plno speciálních misí. Objevují se nepravidelně a jsou lépe finančně ohodnoceny než klasické boje. Patří sem například ničení děl, nebo sbírání různých předmětů.

Soupeři nejsou na stejné úrovni, ale podle zkušeností a zásluh jsou rozděleni na ligy. Od začátečníků a železné až po mistry ve zlaté. O každém se můžete dozvědět, jakou má rád zbraň, jeho silné a slabé stránky. Zvláště jejich prostudování je pro boj s nimi dost důležité.

Co se týká prostředí, proletíte se po dvanácti neuvěřitelně rozdílných prostředích. Uvidíte hrady na létajících ostrovech, vnitřek sopky, třpytivé jeskyně, stará města i temná podzemí. Vše je v pěkné grafice, bohaté na detaily i lesklé vodní hladiny. Navíc se střídá denní doba i počasí se mění - tmavá deštivá noc mnohem lépe kryje, zatímco na sluníčku jste jak pěst na oko. Výhledů máte na výběr hned několik, ale ten z kokpitu očima pilota je asi nejlepší i nejatraktivnější.

Ovládání je klasické - šipky a myš. Horší jsou funkce, které jsou nabaleny navíc. Tím chci říct, že jich je strašně moc a některé ani nevyužijete a naučit se je ovládat zabere nějaký ten čas.

Když to ale všechno zvládnete, zjistíte, že jde vlastně o mimořádně zábavnou a originální hru. Navíc její koupí pomůžete k rozvoji našeho herního průmyslu.

Lukáš Janoušek

Rozhovor s Petrem Vochozkou

Možná vám toto jméno nic neříká, ale kdo je trošku zasvěcený, jistě ví, že se jedná o člověka, který má velkou zásluhu na rozvoji českých her, na jejich rostoucí kvalitě i na jejich průniku na světový trh. Stojí v pozadí her jako Polda, Hidden and Dangerous a nově i Flying Heroes (všechny byly v Naryaně recenzovány).

Musím ještě upozornit, že následující rozhovor byl převzat z časopisu Score a týká se nové hry Flying Heroes.

Po Hidden and Dangerous možná další velký úspěch Čechů ve světě, co chystáte teď?

Do Flying Heroes vkládáme opravdu velké naděje. Nyní pracujeme na dalších třech projektech (plus s Pterodony připravujeme koncept na další hru) - je to Hidden and Dangerous 2 a Mafia: City of Lost Heaven (možná si ji vybavíte pod pracovními názvy Gangster nebo Mobsters). Obě hry jsou plánovány jak pro PC tak pro Playstation 2. Protože se jedná o druhou generaci her Illusion Softworks, kdy už máme samozřejmě více zkušeností než na začátku, hry jsou od začátku vyvíjeny s přesným konceptem, takže se v průběhu vývoje skoro nemění a navíc jsou technologicky i hratelně na velmi vysoké úrovni (ještě víš než Hidden a Flying Heroes). Třetí projekt je zatím neoznámený, jedná se o taktickou akci ze současnosti, pracuje na něm tým v Bratislavě.

Chystáte datadisky s novými zbraněmi a prostředími?

Ano, ale nebude to komerční datadisk, ale volně stahovatelné zbraně, národy, multiplayer módy a areny na www.flying-heroes.com. První várka by měla vyjít již v době letních prázdnin a další postupně až přibližně do konce tohoto roku.

Ve Flying Heroes není vidět žádná krev, nebude to hráčům chybět?

Zato tam lítá peří, krev snad nikomu chybět nebude. Myslím si, že v zápalu boje si toho ani nikdo nevšimne.

Kolik lidí a jak dlouho pracovalo na vývoji Flying Heroes?

Zpočátku to byli pouze Jarek Kolář a Michal Janáček z Pterodonu, ovšem po odsouhlasení konceptu a podepsání smlouvy s Illusion Softworks se počet lidí pracujících na plný úvazek na této jedné hře vyšplhal na zhruba 17.